FAQ - časté otázky

FAKTA O KLIMATU

Dobrá, planeta se možná opravdu otepluje, ale v čem by to měl být takový problém? Vždyť v minulosti tu bylo i mnohem tepleji. Jsou věci opravdu tak špatné?

Ano. Jsme konfrontováni s bezprecedentní globální situací nouze, planeta je v krizi a my se nacházíme uprostřed masového vymírání, většího a rychlejšího, než bylo to, které vyhubilo dinosaury. Vědci jsou přesvědčeni, že jsme vstoupili do období náhlého klimatického zhroucení. Atmosféra Země je již nyní průměrně o 1 °C teplejší než v předindustriální době a šance, že zůstane pod limitem 2 °C stanoveným Pařížskou dohodou, je nepatrná. Předpovědi ukazují, že směřujeme k oteplení 3 °C a pravděpodobně mnohem vyššímu.
Lidstvo v současné podobě takové podmínky a takovou rychlost jejich vývoje dosud nezažilo a naše civilizace (včetně zemědělství) na ně není připravená. My a naše děti budeme konfrontováni s nepředstavitelnými hrůzami v podobě povodní, divokých požárů, extrémního počasí, úbytku úrody a nevyhnutelných společenských kolapsů způsobených tak velkými stresujícími změnami. Nejsme připraveni na nebezpečí, které nás v budoucnu čeká.
Čas popírání je pryč - klimatická změna je prokázaný fakt. Je čas jednat.

Spousta klimatických vědců dostává za svoje přehnaná tvrzení peníze. Lidský podíl na vývoji klimatu je diskutabilní. Navíc, i kdyby měli pravdu, nějak se to určitě vyřeší.

Klimatická změna není otázkou víry, ale vědy. Nejpozději od vydání zvláštní zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) ke globálnímu oteplení o 1,5 °C je skutečnost, že je oteplení způsobeno lidskou činností, vědeckým konsenzem. Zpráva IPCC byla připravena 91 autory ze 40 zemí; její znění je podloženo více než 6 000 vědeckých odkazů.
Cui bono? Nikdo seriózní nemá zájem vyvolávat falešnou hysterii na základě lživé katastrofické předpovědi. Naopak je mnoho subjektů, zejména v rámci průmyslu fosilních paliv, které mají zájem vědecká zjištění o klimatické změně popírat a zlehčovat. Minimálně 30 let se ví o tragických důsledcích produkce skleníkových plynů, a přesto jejich koncentrace pořád stoupá. Každým dnem můžeme překročit neviditelnou hranici (pokud již nebyla překročena), kdy se spustí řetězová reakce ekologického kolapsu mimo jakoukoliv lidskou kontrolu.

Člověk nemusí číst vědecké práce a sledovat statistiky. V České republice je probíhající oteplování již velmi dobře pozorovatelné a také pociťované. Zatím se ovšem více než o změnách klimatu mluví hlavně o suchu - to s nimi ale pochopitelně přímo souvisí.

ŘEŠENÍ KLIMATICKÉ KRIZE

Copak vlády už nejednají?

Pokud máme oteplování udržet pod hranicí 1,5 °C doporučenou ve zprávě Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC), musí se celkové celosvětové emise CO2 snížit z úrovně roku 2010 do roku 2030 asi o 45 %. Žádnému státu se nepodaří splnit právní klimatické závazky, pokud nebude ihned a výrazně jednat. Takové odhodlané a razantní kroky ovšem zatím příliš vidět nejsou - a například v ČR dokonce ministerstvo životního prostředí nedávno naopak schválilo prodloužení těžby uhlí (a tedy i následné spálení všeho, co se vytěží) na dole Bílina.

Malí Češi s klimatem beztak nic neudělají. Když to nebudou řešit Číňani, tak to vůbec nemá smysl.

Česko, jako historicky průmyslová země, má v přepočtu na obyvatele obrovský podíl na současném množství skleníkových plynů v atmosféře. I aktuálně máme více než dvakrát větší produkci CO2 na hlavu než Čína a nacházíme se na předních příčkách v rámci EU. ČR tak nemůže radit Číně, protože má sama máslo na hlavě. Nejdříve je třeba zamést si před vlastním prahem.
Kdyby ČR na Evropské radě nezablokovala spolu s Polskem, Maďarskem a Estonskem společný závazek EU k přechodu na bezuhlíkovou ekonomiku do roku 2050, EU by měla na mezinárodní scéně vůči velkým znečišťovatelům v absolutních číslech mnohem lepší vyjednávací pozici. Češi nejsou malí. Právě teď jsou vnímáni jako velcí kazisvěti.
I jednotlivec má sílu! Příklady táhnou!

Česká republika patří celosvětově mezi přední klimaskeptiky. Dokonce i ministerstvo životního prostředí ústy ministra Brabce říká, že "se změnou klimatu můžeme udělat relativně málo", a podobně. Proč si myslíte, že vaše aktivity nějak změní názor veřejnosti na klimatickou krizi? Zdroje v angličtině tady nikdo nečte. A vůbec, Češi jsou jiní než třeba Angličané, kteří mají staletou historii občanských nepokojů.

Z historie známe příklady, že stačilo 3,5 % odhodlaných občanů (ochotných třeba i dát se zavřít), aby došlo k posunu v myšlení zbytku populace a politiky to donutilo jednat.
Nepotřebujeme, aby s námi souhlasili všichni. Když v USA porušovali zákon Freedom Riders, kteří se snažili ukončit rasovou segregaci v MHD, podporovalo je jen 22 % populace. Přes 60 % bylo proti nim. A během několika měsíců jejich přímých akcí se jim podařilo dosáhnout změny segregačních zákonů.
V ČR je spousta lidí, kteří chtějí měnit svět k lepšímu, třeba jen nevědí jak. A nezapomínejme také, že jsme zemí sametové revoluce.

Je vůbec možné do roku 2025 dosáhnout uhlíkové neutrality?

Určitě není, pokud budeme trvat na tom, že chceme žít jako doposud. To už nejde. Je nutné přistoupit k takové restrukturalizaci průmyslu a celé společnosti, k jaké došlo například ve Spojeném království za 2. světové války. Objevila se existenciální hrozba - a najednou to bylo možné. Pokud vám hoří dům, prostě okamžitě hasíte, protože to je nezbytné. A současná krize představuje mnohem větší existenciální hrozbu pro celé lidstvo, než byla světová válka.

Problém je, že ohrožení není tak zjevně viditelné. Proto vláda a média musí lidem říct, jak špatná situace opravdu je. A pak je třeba konat a snažit se toho dokázat co nejvíc. Potřebné technologie již existují, určitě nic nepůjde snadno ani levně, ale nekonat vůbec a pokračovat dál jako dosud by také mělo svou cenu, kterou bychom dříve či později museli zaplatit. A ta může být i řádově vyšší.

EXTINCTION REBELLION -- REBELIE PROTI VYHYNUTÍ

Kdo stojí za Extinction Rebellion?

Podnět ke vzniku Extinction Rebellion (Rebelie proti vyhynutí - XR) vzešel od skupiny aktivistů, kteří pracují společně od roku 2006 ve skupině nazvané Rising Up!. Roger Hallam napsal How to Win! (Jak zvítězit!) a Gail Bradbrooková navrhla online systém pro shromažďování "conditional commitments" jakožto součást Compassionate Revolution, vytvořené při zrodu Occupy Democracy. Po následujících diskuzích s mnoha dalšími byl návrh strategie představen na podzim 2016, během akce na letišti Heathrow. Z původně britského fenoménu se Extinction Rebellion rychle stává celosvětovým decentralizovaným masovým hnutím spojujícím všechny lidi, kterým záleží na budoucnosti.

Nejste jen banda levicových aktivistů ze střední třídy?

Extinction Rebellion tvoří lidé z celého světa, nejrůznějšího věku a s nejrůznějším zázemím. Od 18 do 80 i více let - jsou to tisíce lidí, kteří jsou ochotni riskovat svou svobodu v boji proti klimatické a ekologické krizi, za ochranu biodiverzity a zdravého ovzduší.
Nejsme spojeni s žádnou politickou stranou a vítáme voliče všech stran i ty, kteří žádnou stranu nevolí.
Pracujeme na zlepšování rozmanitosti v našem hnutí. Nemyslíme si, že je účelné rozdmýchávat boj mezi "levicí" a "pravicí". Stojíme před obrovským problémem - vzájemné rozpory musíme nechat stranou a hledat společnou cestu.

Kdo vás financuje?

V tuto chvíli máme peníze z darů drobných dárců, většina z nich je našimi členy. Můžete se podívat na náš transparentní účet .

Vy pořád jen protestujete, demonstrujete a blokujete, ale jaká navrhujete konkrétní řešení?

Konkrétní řešení existují a k většině problémů (odstavení uhelných elektráren, přebudování energetiky na nízkouhlíkovou, uhlíková daň pro snížení spotřeby, přechod na regenerativní zemědělství a pod.) jsou u nás nebo ve světě už rozpracovány podrobnější scénáře. Jde ale o tak rozsáhlou změnu, že správný postup je, aby dohoda o tom, jak spotřebu snížíme, vzešla z co nejširšího demokratického konsensu. Hnutí XR neprosazuje konkrétní řešení (např. zda jádro, nebo bez jádra). Požadujeme, aby vláda začala problémy okamžitě řešit.

Proč si myslíte, že můžete být úspěšní?

Neexistuje žádná záruka ničeho. Světoví lídři nejsou schopni odpovídajícím způsobem čelit existenčnímu ohrožení představovanému klimatickou a ekologickou krizí, natož jejím příčinám. Lobbování, demonstrace, petice, hlasování peněženkou - nic z toho nezabírá. Nyní stojíme na pokraji klimatické katastrofy. Pokud zdvořilé žádosti nepřiměly establishment k činům, pak jako jediná volba zbývá občanská neposlušnost - takové narušení běžného chodu věcí, že ti, kdo rozhodují, si nás budou muset všimnout.
Jsme striktně a vědomě nenásilní. Ale jsme schopní a odhodlaní používat svá slova i těla k narušení systému, který nás všechny ohrožuje. Víme, že úkol, který před námi stojí, je skličující a pravděpodobnost úspěchu se může zdát nepatrná, ale v sázce je příliš mnoho. Je nemyslitelné nedělat nic, nebo dělat jen to, co se dělalo doposud.
Náš přístup už přináší i viditelné výsledky: po velké dubnové blokádě v Londýně britský parlament přistoupil jako první zákonodárný sbor na světě k vyhlášení stavu klimatické nouze.

Čím se vlastně lišíte od Greenpeace? Ti přece také pořádají akce občanské neposlušnosti.

Greenpeace je velká nevládní organizace s obchodním modelem, který pravděpodobně limituje jejich ochotu hromadně mobilizovat k občanské neposlušnosti. Občanská neposlušnost, kterou je podle nich možné uspořádat, se omezuje na malé skupinky lidí. My si myslíme, že jedinou cestou, jak vyvolat zásadní a inspirativní změny v nezbytném měřítku, je masová občanská neposlušnost.

Jak má fungovat vámi navrhované shromáždění občanů? Copak se dá od obyčejných lidí očekávat, že dokážou vyřešit takový problém?

Třetí požadavek hnutí XR, tj. využít v reakcích na krizi participativní demokracii, je pokusem řešit situaci, ve které se nachází běžná parlamentní politika. Ekologická krize je obrovský, bezprecedentní problém. Žádná politická strana ale nepřichází se skutečně účinným programem, protože "okamžitě brzdit, vypínat, uskromnit se, ..." je u voličů samozřejmě velice nepopulární téma.
Občanská shromáždění se využívají v situacích, kde standardní politický proces neběží dost rychle. V zahraničí byla uplatněna například v Irsku (pro potratový zákon, což je v silně katolickém Irsku agenda, kterou nechtěla řešit žádná politická strana), v Polsku (například pro rozhodnutí o protipovodňových opatřeních v Gdaňsku), dále jsou zkušenosti z Nizozemí, Kanady. Belgie.
Do občanského shromáždění jsou náhodným procesem vybíráni zástupci ze všech vrstev společnosti (podle věku, pohlaví, příjmové skupiny, vzdělání, místa bydliště apod.). Shromáždění se delší dobu schází a nezávislí experti jej vzdělávají v daném tématu, např. "možnost přechodu energetiky ČR na obnovitelné zdroje". Účastníci o možných scénářích rokují v menších skupinách, na celý proces dohlížejí facilitátoři. Zkušenosti ukazují dva výsledky: běžní občané jsou ochotni a schopni proniknout do odborného tématu. A jsou ochotni se rozhodovat podle dlouhodobých důsledků navržených scénářů - tj. přijmout i nepopulární, ale potřebná řešení. V Česku je například potřeba zavést uhlíkovou daň, ale to ve svém programu žádná politická strana nemá. Účastníci občanských shromáždění nejsou zapojeni do běžné politické soutěže, rozhodují se s ohledem na celkový kontext svého života (budoucnost pro děti apod.). Zároveň rozhodnutí přijatá občanským shromážděním jsou přijatelná pro všechny složky veřejnosti (protože byly zastoupeny, jejich hlas byl slyšen). Typicky pokud je dosaženo 80procentní shody na řešení, vláda ho má akceptovat jako závazné.

NENÁSILNÉ PŘÍMÉ AKCE

Proč je podle vás důležité vystupovat nenásilně?

Z výzkumu, který se zabýval konflikty mezi státními a nestátními subjekty po celém světě v období 1900 až 2006, vyplývá, že z nenásilných kampaní jich uspělo 53 %, oproti tomu z celkového počtu kampaní, které využily násilí, jich uspělo jen 26 %. Navíc 95 % násilných kampaní se do pěti let proměnilo v diktaturu nebo vládu totalitního režimu.

Možná máte pravdu, ale pokud budete narušovat pořádek a budete lidem zásadně překážet, česká veřejnost vás bude nenávidět. Jak ospravedlníte nepříjemnosti a ztráty, které svými akcemi způsobíte firmám i jednotlivcům? Co když někdo přijde o místo, protože nedorazí včas do práce?

Realita je taková, že v důsledku nečinnosti vlád ve věci klimatického kolapsu a ztráty biodiverzity budeme trpět všichni. Vlády selhávají a riskují naše životy, práci i domovy. Důvěryhodní komentátoři říkají, že na oteplující se planetě se ekonomika zhroutí, že se může zhroutit celá společnost. Například i sir David Attenborough mluví o této možnosti zcela otevřeně.
Pokud vás uprostřed noci vzbudí požární poplach, je to nepříjemné, ale nezbytné, aby se nestalo nic horšího. My jsme ten poplach. Sami bychom si přáli, aby to nebylo nutné, a neděláme to s lehkým srdcem. Extinction Rebellion tvoří lidé, kteří také mají zaměstnání i povinnosti, a naším primárním záměrem není schválně lidem škodit. Děláme to, protože jsme přesvědčení, že se musíme na věci dívat z širší perspektivy toho, kolik lidí již dnes umírá a kam směřujeme. S ohledem na to přijímáme fakt, že nevyhnutelně způsobíme lidem nějaké nepříjemnosti. Upřímně se jim za to omlouváme. Jsme pevně přesvědčeni, že vzhledem k tomu, jak žalostně dosud selhávají světoví lídři, je narušení běžných pořádků poslední možností, jak dosáhnout jakékoliv smysluplné změny. Kdyby existoval způsob, jak to udělat jinak, využili bychom jej! Řada z nás byla za naše akce zatčena, byly jim uloženy pokuty nebo byli odsouzeni; někteří z nás drželi hladovku nebo šli do vězení. Jsme tedy připraveni nést následky svého jednání a přinášet osobní oběti. Tvářit se, že je všechno v pořádku, už jednoduše není možné.
Každému, koho naše akce rozčilují nebo popuzují, doporučujeme, aby si o závažnosti ekologické a klimatické krize zjistil víc.

Nedělá vám starosti, že můžete někomu vážně ublížit? Co když se třeba sanitka nedostane včas do nemocnice, protože ji zdržíte, a někdo zemře?

Než vznikla Extinction Rebellion, skupina Rising Up! (její předchůdce) dvakrát částečně vyřadila z provozu letiště Heathrow a mnohokrát zablokovala silnice, aby otestovala, jak tyto akce realizovat bezpečně.
V případě dopravní zácpy posílá dispečink sanitky jinou cestou. Pokud je sanitka už k blokádě opravdu blízko, nechají ji protestující projet. Většinou o protestní akci informujeme předem; ve velkých městech bývají silnice ucpané často a z řady různých důvodů, například kvůli opravám vozovky nebo nehodám, a záchranné složky mají pro tyto situace připravené strategie. My se je snažíme informovat předem, aby mohly varovat své řidiče a v příslušný den využívat jiné trasy.

Neodradíte tím mnoho lidí, s kterými byste jinak mohli spolupracovat? Tohle je politická sebevražda.

Ano, je to možné. Povědomí o tom, jak špatná je situace doopravdy, je mezi lidmi mnohem menší, než je třeba, i když se objevují náznaky, že se to konečně začíná rychle zlepšovat. A v tom je jádro celého problému. Takže ano, pro lidi, kteří nechápou nebo odmítají a popírají vážnost situace, jak ji popisují vědci, bude snadné s našimi akcemi nesouhlasit a považovat nás za nesympatické.
Cílem ale samozřejmě není lidi odradit. Cílem je zajistit, aby ti, kteří rozhodují, už nemohli tyto nejzásadnější a nejnaléhavější problémy dnešní doby dál ignorovat. Budou muset jednat. Sociální hnutí jsou často nepopulární - jedním z jejich úkolů je vyvolat debatu o klíčových problémech.
Nezapomínejme, že celá řada těch nejúspěšnějších masových kampaní založených na občanské neposlušnosti byla u široké veřejnosti velmi neoblíbená. Martin Luther King byl začátkem 60. let v USA jedním z nejnenáviděnějších lidí. Dnes je svatý. A pro lidi tmavé pleti změnil svět k lepšímu.

DOBROVOLNICKÁ ČINNOST

Nejsem aktivistický typ a z tohohle mám nepříjemný pocit. Nejste nějaká sekta nebo extremistická organizace?

Veřejně se angažovat je často velmi nepříjemné. Členové Extinction Rebellion se kvůli společné věci překonávají a opouštějí svoji komfortní zónu, aby tak upozornili ostatní na naléhavost problému klimatické krize. Neděláme to proto, že bychom byli skupinou exhibicionistů, ale z pocitu odpovědnosti. Tváří v tvář klimatickému kolapsu, který většinová společnost a hlavně politická reprezentace nevidí nebo nechtějí vidět, je nutné něco udělat.
Extinction Rebellion není žádná sekta. Způsobů, jak se přidat k naší činnosti, je celá řada. Každý se může zapojit podle míry svého odhodlání, svých kompetencí a vůle - a kdykoliv nás může zase opustit.
Nejsme ani extremistická organizace. Členové Extinction Rebellion používají pouze prostředky občanské neposlušnosti, ale vždy nenásilnou a pasivní formou. Občanská neposlušnost je legitimním prostředkem společenského nátlaku v situaci dlouhotrvající politické nezodpovědnosti. Lajky na Facebooku ani třídění odpadu sebevražedným kurzem naší společnosti nepohnou.

Na dobrovolnictví moc nejsem. Opravdu věříte, že to má smysl? Všechno je to tak depresivní. Moc nevěřím, že budeme za 50 let vůbec někdo naživu.

Jak bude vypadat Země, kterou odevzdáme svým dětem a vnukům? Je věcí osobní zodpovědnosti a svědomí snažit se něco udělat. Nikdo jiný to za nás bohužel neudělá. Představte si, že by vám 12 let před druhou světovou válkou někdo řekl, že přijde a že jí můžete zabránit. Řekli byste, že nemáte čas nebo že se vám nechce?
Říká se: "Kde je vůle, tam je i cesta." Společnost má sílu transformovat svou ekonomiku a svůj průmysl, lidé umějí radikálně změnit svoje chování, když je potřeba. Je pro to řada příkladů v historii - od transformace válečného průmyslu přes vyslání člověka na Měsíc až po radikální společenské změny prosazené relativně malou skupinou angažovaných (Mahátma Gándhí, Martin Luther King atd.). Teď je nutné přesvědčit ostatní, že změna je potřeba!
Extinction Rebellion vychází z premisy, že v situaci rychle nastupujícího klimatického kolapsu nestačí příklady individuální ekologické zodpovědnosti, ale že je třeba upozornit společnost na rychle se blížící katastrofu. Za tím účelem volíme nápadné, ale zásadně nenásilné prostředky, jak na problém upozornit. Rozhodnutí nepřipojit se k našemu úsilí je v pořádku a plně je respektujeme. Ujistěte se ale, že proti blížící se klimatické katastrofě děláte vůbec něco. Až se vás v roce 2030 vaše děti zeptají, čím jste se zabývali v době, kdy byl ještě čas otočit kormidlem, co jim odpovíte?
Uvědomujete si, že to, co prosazujete, je ekofašismus?
We are not promoting an eco fascist agenda, we have worried about that as a possibility and taken steps to mitigate for that possibility. We seek a genuine democracy that dethrones the corrupt incumbent interests that continue to undermine democracy and that have held back change for so long - and with such lethal consequences. We proceed mindful of constant attempts by powerful interests to capture and hollow out movements for meaningful change. This is a key reason we are demanding a national Citizen Assembly to come up with a comprehensive blueprint for transformation, that can sidestep the norm of backroom vested interests dominating real world political policy. It is largely this yawning democratic deficit, nationally and globally, that accounts for the life-as-we-know-it sized gulf between political rhetoric and actual policy.